Pláááčůůů
Srůstání a děti nejdou dohromady. Děti je občas potřeba zdvihnout z bláta, vytáhnout z jídelní sedačky, vzít do náruče a pochovat - a to bolí a prakticky ani moc nejde. Moji laskaví blízcí mi tedy děti odebírají, abych srůstala. A já tu pak brečím, že jsem máma na hovno, když chudinky pořád někam posílám a nechovám.
Potřebovala bych au-pairku, co by tu s námi bydlela, zvedala děti z bláta a podávala mi je do náručí. Nebo aspoň psychologa.
Potřebovala bych au-pairku, co by tu s námi bydlela, zvedala děti z bláta a podávala mi je do náručí. Nebo aspoň psychologa.
vystavil Hanka Kl. v
12:09
Komentáře: 2:
Srůstej, srůstej!
A nebul!
Buď ráda, když se chvíli někdo stará jiný a ty můžeš srůst(at).
Hlavně žádný obviňování - taky je někdy třeba býti sobcem (nebo -li maminkou na hovno).
uč se- ještě to určitě budeš někdy potřebovat ( tím nemyslím novou potřebu v budouctu srůstat):-)))
Padula
Hanko děti potřebují mamku ve formě, tak srůstej a těš se z toho, že si rozšiřují obzory s příbuznými. O to víc se jim pak můžeš věnovat, až budeš celá :o). Rozhodně nejsi maminka na ...
To já s klidným svědomím vysílám dcerku klidně na týden k babičce, protože narozdíl ode mě, má čas s ní chodit do divadélka a na jiné atrakce, tady nedostupné. A E. si to užívá (taky, toho, že se nemusí dělit o pozornost s bráchou), ani domů nechce :o).
Ajule
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka