Kosička, kosa
Dorazil kosiřík a já si složila novou rakouskou kosu, naklepanou od pana Dudmana. Pěticentimetrový jetelíček mi lehal k nohám. Nevěřila jsem - já snad jsem pan Trnka nebo co...? Oproti loňskému létu se nepotím, nedřu silou, jen tak se pohupuju. Rozdíl asi jako když jsem zamlada přešla z příčné flétny Amati Kraslice na Armstronga. Věci mají smysl.
vystavil Hanka Kl. v
21:37
Komentáře: 3:
Jak tě tak čtu, mám chuť podat si inzerát "Hledám muže z vesnice. Zn. S kosou" a frnknout z Prahy a knihovny.
Moc pěkně umíš psát, jen co je pravda.
Na kolo jsem dneska vyrazila sama. Vynořil se proti mně na cestě. Jinak nikde nikdo. V ruce třímal srp. Má bujná fantazie se roztočila na plné obrátky. Tolik energie jsem už v sobě nečekala... prosvištěla jsem kolem něj rychlostí blesku :-D.
:-D
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka