Ej, bože!!!
Věším trička, kolem zpívají ptáci, motýli vlní vzduch, protože jsem si prozíravě zasadila komuli davidovu a tu oni můžou, v králíkárně to dupe, raduju se, že bude mladé maso, venkovská idyla a v Rudovi se hne srdce přeplněné radostí ze života a zařve na celé Křivenice: "Joj, devla! Devla!! Devla!!!"
Nejdřív mě to nepřekvapilo, jasně Rudo, já to cítím taky tak. Pak mi přijde zvláštní, že zrovna cikánsky. A jak ti ptáci a motýli ztichli a králíci v úleku zalehli do sena, zaslechla jsem z protějšího břehu projíždějící poslední vagony naložené auty ze škodovky, a došlo mi, že se Ruda jen naléhavě ptal svou hatmatilkou dvouletého obrazu léku calcarea carbonica, že jako KDE JE VLAK?
Nevadí, i k Bohu jednou jistě dojde, synek, je maličký.
Nejdřív mě to nepřekvapilo, jasně Rudo, já to cítím taky tak. Pak mi přijde zvláštní, že zrovna cikánsky. A jak ti ptáci a motýli ztichli a králíci v úleku zalehli do sena, zaslechla jsem z protějšího břehu projíždějící poslední vagony naložené auty ze škodovky, a došlo mi, že se Ruda jen naléhavě ptal svou hatmatilkou dvouletého obrazu léku calcarea carbonica, že jako KDE JE VLAK?
Nevadí, i k Bohu jednou jistě dojde, synek, je maličký.
vystavil Hanka Kl. v
12:51
Komentáře: 1:
Tak to je dobrý :o))) Asi se mu stýskalo, když teď měli v automobilce tu závodní dovolenou. U nás bylo taky podezřelé ticho. A zrovna dneska jsme si vlak taky užili :o)))
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka