sobota 10. září 2011

Brambory v dírce

Sklidila jsem brambory z klíčové dírky. Tak především je samozřejmě blbost sázet brambory do klíčové dírky, protože zas až tak úrodnou půdu nepotřebují. Prostě neexistuje omluva pro to, aby tam zabíraly místo zelenině. Kromě jediné - Hospodář si to přál zkusit. A protože mně toleruje o dost větší úlety, neřekla jsem ani popel a šly tam.

Má to své výhody. Na sklizeň netřeba traktor, ba ani rýč, dokonce i dětská plastová lopatka, pro kterou jsem si hrábla do pískoviště cestou pro přepravku, se ukázala nadbytečnou. Máme ji totiž tam! Tu nádhernou hlínu samý humus, o které psal Svoboda, že se do ní bez obtíží ponoří ruka až po loket (no, o tom, kolik je k tomu potřeba zapojit kinetické energie, už nepsal, ale v podstatě to tak nějak je.) Sklízela jsem brambory jen prsty a očišťovala z nich nádhernou živou sypkou hmotu, tu a tam žížalka.

Ruďák to pozoroval a vždycky, když jsem na hromadu přihodila další úlovky, se radostně zasmál. Jojo, Ruďák je můj člověk, taky rád, když je něčeho hodně.

Takže teď uvařím večeři, sjedeme ke stohu pro slámu na zazimování, aby nám dírka darmo nevysychala a nemrzla, a hurá pro Hospodáře k vlaku. A příští rok, přátelé, se máte na co těšit! Příští rok tam bude MRKEEEFFF!!!!!

Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domů