Audo

Ruda je skutečně osobité dítě. Dělá jen to, co ho zajímá a to ještě jen tak, jak se mu chce. Nějaké ham za maminku či za pradědečka z tátova kolene na něj neplatí. Mluvit? Momentálně ho berou jen autíčka, usíná s dvěma autíčky v pěstičkách, dokonce se kvůli nim byl ochotný naučit i množné číslo.

Ruda: "Hee, auda!"

Děda (domnívá se, že Ruda potřebuje poopravit výslovnost): "Auta, Ruďánku."

Ruda: "Ne auTa, auDa!"