čtvrtek 15. března 2012

Jarní a nadějný

Po obědě jsme s dětmi zašli na návštěvu k nové známé. Působila úplně stejně zoufale a zasekle a začarovaně a naprosto bezvýchodně jako já před pěti, šesti lety. Mluvila úplně stejně sprostě. Viděla jsem se a dalo mi to naději, že i když se měním pomaloučku a skoro o tom nevím, za ty roky se to nasčítá.

Pak jsme šli s Hospodářem sázet les. No, co vám budu povídat, zničila jsem si lak. A taky zasadila a opatřila ochranami duby, javory, jilmy a lípy. V našem lužním lesíku máme samy od sebe sněženky!!! A bylo krásně a děti neprudily a tak. Jen Ruda po večeři vzplál převelikou horečkou a usnul v kotletě s brambory.

Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domů