Žížalí matematika

Shari byla na semináři prožitkového učení. Na co si prý sáhneš, to si zapamatuješ. Tak jsme ryli a počítali žížaly. Šlo to hravě, Erýs do deseti sečte a odečte stylem když mám sedm žížal a Ruda mi přinese ještě dvě, budu jich mít devět, to je dost. Svezla se s tím i lekce přírodopisu, protože jsme vyryli cibulku čehosi, oddenek pýru a kořínky jitrocelu. A protože se všeobecně ví, že žížala nerada sluníčko a stejně nemá oči, tak co by na něm dělala, mladí etologové jí hloubili v hromadě drnů temný vlhký pokojíček. Buldozerem.