Dizzy

Rudýsek v noci zlobil. Zlobívá tak často, a jen doma, u maminky. Všude jinde spí jak andílek. Ráno jsem se probudila-neprobudila a koukám, ze světa je kolotoč. Nepřestal ani po snídani, ani po obědě. Dala bych si panáka meruňkovice, ale odpoledne učím v Mělníku (tedy, správně je na Mělniku).

Zato perličky, těm se hlava netočí. Snesly dvě vajíčka. Počkáme ještě, až začnou snášet dědečkovi, a pak to hromadně šoupneme do líhně.

Ve světle dnešního stavu, kdy se snažím neřvat na děti volným proudem, ale s pauzami, se mi představa jakéhokoli dalšího dítěte, neřku-li Erýskovy domoškoly, jeví naprosto nesmyslná.