Děti a včely

Pořídila jsem si včely, abych pořád neměla jenom děti. Pak přišel Kája s tím, že chce taky úl. Je to tichý chlapec, zbytečně nemluví, pozná, kdy je lépe mě nechat být, nebylo mi to vlastně vůbec proti srsti.

Jenže včera při Velkém Rozebírání Sběrného Oddělku se někam vypařil. Zato Jára, nosil rámky obsazené včelami jako starej, bez klobouku v nakopávačkách. Klidným hlasem oznámil, že má včelu v botě a dál držel v rukou cenný biologický materiál, dokud jsem mu ji nevysypala. No a tak nějak přirozeně Hospodář teda kupuje další úl.

Na to se zhroutil Erik, že když Jára včelaří, že on teda bez oddělku taky nemůže být. Maminko, to je nefér, musíš uznat, že jsem chytrej a o včelách toho vím hned po tobě nejvíc. No, musím, no. Tady jsem to ukecala, že mu ten krajní půjčím a daruji, až když se jako chovatel osvědčí.

Hm, asi bych měla být šťastná. Jsem, mírně řečeno, rozpačitá.