Tmelení a svaly

V květnu u nás vždycky tmelíme.  Bereme si kosy, já a Hospodář, letos už velmi zdatně i Kája, a společně sekáme louku u Labe na seno. Podáváme si brousek, láhev s vodou, občas si vyloudím pusu, chválíme se, jak ten či onen pěkně holí porost.

Druhý den se to musí skopit, to je už zažitá týmová práce, uspokojení samo.

Třetí den do toho obvykle něco vleze, ale to je fakt pravidlo, a seno suším sama. To se pak nemůžu radovat nad tím, jak se máme rádi, ale zase je to den, kdy začínám cítit svaly. Ojojoj, já jich letos zase mám.