S tou pubertou to byla možná chyba...

...že jsem si ji nestřihla hned zamlada. Jenže to já kdepak, nosila jsem zodpovědně vyznamenání, neodbarvovala si vlasy, neučila jsem se se šminkama, cvičila na nástroj a tak.

A tak periodicky přichází a chce být odžita. Doufám, že její poslední vlny stihnu před čtyřicítkou.

Je to bezvadný. Zhulákat se před dnem plným přednášek tak, že protančím noc s cizím moravským šuhajem, pak nad ránem spravedlivě rozděluji vděčné smsky bývalým láskám a Hospodářovi, ráno nejsem schopna přispívat do diskuze a svět mi, blondýně zmalované, patří i s ibalginem v krevním oběhu.

Takhle nějak to asi mělo vypadat, ne?