Záňadří

Nevylíhla se matka. Nezoufám si, chytnu koloběžku a jedu si k Labi pro nový matečník. Najdu ho, posbírám zopár žihadel a honem zpátky.

Ale jak, držím ten matečník a koloběžku jednou rukou neuřídím. Navíc by mi ňuňánek mohl ofouknout. Naštěstí mám tu super podprsenku z Dbnhams (díky, Agáto), která formuje bezchybné a neotřesitelné uskupení kopeček, údolíčko, kopeček.

Vložím tam matečník, vosk okolo se v teploučku snadno přizpůsobí, a spokojeně jedu domů. Cítím se jako literární postava od Němcové nebo Světlé, protože si to nejcennější, co v ten okamžik mám, hřeju v záňadří.