Takový žánrový obrázek z prázdninového dne macechy
Mám doma jen batole a tři nevlastňata, 13, 13 a 14 let. Jedu s malým nakoupit, ptám se, co kdo chce, nechám si napsat seznam, všechno jim koupím, jak chtěli, plus meloun a kus hovězího.
Dám maso do papiňáku, ztlumím na čtyrku a jedu na hodinu s prckem na hřiště a kafe. Po návratu hodlám z hotového vývaru a měkkého masa dodělat rychle oběd.
Vrátím se, v kuchyni potopa, neboť někdo měl potřebu papiňák otevřít, vývar po lince, po podlaze, všude. Na dvoře poházený nakrájený meloun na sluníčku, v ledničce zbytek melouna, sladké vydlabané, slupka s trochou červeného nechaná.
Tak se dětí ptám, co se dělo, jestli se třeba bály syčení papiňáku... Ne, nikdo na něj nesahal. VŮBEC NIKDO. Na meloun taky nikdo.
Vrátím se, v kuchyni potopa, neboť někdo měl potřebu papiňák otevřít, vývar po lince, po podlaze, všude. Na dvoře poházený nakrájený meloun na sluníčku, v ledničce zbytek melouna, sladké vydlabané, slupka s trochou červeného nechaná.
Tak se dětí ptám, co se dělo, jestli se třeba bály syčení papiňáku... Ne, nikdo na něj nesahal. VŮBEC NIKDO. Na meloun taky nikdo.
MY TOTIŽ DOMA MÁME POLSTRGEISTY, CO NÁM OTEVÍRAJ PAPIŇÁKY VE VARU.
vystavil Hanka Kl. v
20:28
Komentáře: 3:
Na poltergajsty platí zásadně vodítko a to i když nářezem s ním vyhrožuješ vlastním :-) Když to na chatě slyšeli (poltergajsti samozřejmě :-)), tak si troufli jen na zbytky evidentně zbylé po hodech a to jen na ty opravdu malinké. Jinak nám sice třeba jídlo očuchávali, okukovali a nepokrytě po něm toužili, což dávali najevo mnohými hlasovými i mimickými projevy, ale netroufli si konzumovat nenačaté ;-).
Asi bych byla neskutečně vděčná Vesmíru, že se nikdo neopařil. Ale nejsem macecha.
No tě prsk :-( V živých barvách vidím ty jejich neviňoučké kukuče - asi by byli na pěst, ale rok a půl v zoo mě v tomto dost vyklidnil. 8-D takže by to skončilo výstražným komentářem, výhružným tichem (to umí divy) a zostřeným dozorem při pomocných (a přidaných) pracech v příštích pár dnech. Ovšem rozdýchávat bych musela opravdu intenzivně. Pevné nervy s výchovou zvěře (když se neznalí známí rozněžňují, že pracuju se zvířátky, odpovídám, že s těmi vůbec, že dohlížím na "zvěř" a asi to rozšířím i na ty poltergeisty, protože občas se po napomenutí taky ozve "my to nebyli..."). Opatrujte se. Pikulík
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka