úterý 8. listopadu 2016

Náplast

I velké holky si občas udělají bolístku.

A pak se dobrotivý Vesmír ustrne a pošle na ni náplast. Francois, přijel z Drážďan na kole a že u nás bude za byt a stravu dobrovolničit. Zrovna jsem vezla dítě na hiphop, tak jsem ho naložila do auta a uchýlili jsme se i s Rudou přežít deštivou hodinu do nacpané cukrárny.

Tam jsem si ho prohlédla. I okolo sedící ženy si ho prohlédly. Och, je vysoký a krásný. Pak jsme trochu promluvili. Och, je kultivovaný a má interesantní akcent. Okolo sedící ženy začaly polohlasem trousit oceňující poznámky (v bezpečné češtině). Pak se Ruda začal nudit, Francois nezaváhal, vytrhl spoza dortíku okraječkovaný papírek, načrtl bitevní pole a jal se ho učit piškvorky. Laskavě, trpělivě, Bůh otec, dobrota sama. Okolo sedící ženy začaly slintat na umakart.

Vypadá to na kvalitní náplast, prý vydrží čtrnáct dní.

Komentáře: 1:

Anonymous Anonymní řekl...

Jéje, že bych se stavila? ;-) Pikulík

9. listopadu 2016 10:22  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka