Jsem si v pátek tak krásně dobila baterky, že mi v sobotu nezbylo, než si je šetřit velmi pomalými činnostmi. Ještě v opojení jsem dopoledne stahovala a kuchala králíky, což je normálně celkem rutinní a rychlá činnost, a Hospodář zvyklý na normální tempo se pořád ujišťoval, jestli už má zabít dalšího, zatímco já pooomaaluuu a zasněně preparovala žlučník z jater a volala na něj ještě ne, lásko, králík musí být teplej, jinak by mi mrzly prsty. Po čtvrtém králíkovi jsem to vzdala a odkutálela se do tepla kuchyně, kde mě kolem poledne překvapivě skolila kocovina. Ale tahle za to vážně stála!!!

Ta paštička z jater za to taky stojí.