Třešeň, dovednosti a Vánoce

Dnes byl veliký den, první máj. Erýsek se sám poprvé otočil ze zad na bříško. Očividně ho to potěšilo. Mně a dědu taky.
Pak nás děda odvezl na řenčovskou pilu, kam přišla od vlaku Štěpánka, a šli jsme hledat třešeň, pod kterou by nás Erýsek mohl políbit. Žádná nekvetla, ptačky už jsou over a kulturní kultivar nenalezen. Aspoň se Erýs v klidu vyspal v kočárku a nikdo ho netahal ven.
Ještě máme zážitky s šátkem (vydržel v něm bdící skoro hodinu) a se smíchem (děda na něj dělal mu mu a Erýsek se smál, až se zalykal. Pak dostal škytavku a bylo po srandě).
U příležitosti nepolíbeného prvního máje mě napadlo, jaké asi budou letošní Vánoce. Depkařím.