Cílevědomost
Po nelehkém rozhodování odsunuji dokončení doktorského studia na dobu, kdy mě bude Erýsek méně potřebovat. Říkám si, že když už to má takové veselé s tátou, měl by mít alespoň maminku na plný úvazek. Snad to není jen výmluva proto, že nejsem cílevědomá. Já si tedy myslím, že jsem, ale kladu si jiné cíle. I přes zděšení a negativistický názor blízké rodiny věřím, že jednou budu schopna dosáhnout vysněné mety - pravidelného příjmu neplynoucího z pokladny sociálního odboru Prahy 5.
PS: Pro začátek se smířím se symbolickým honorářem za grafiku ježka pro jistý horymilovný časopis, dojde-li k ní, budete na vašich oblíbených stránkách (těchto) informováni.
PS: Pro začátek se smířím se symbolickým honorářem za grafiku ježka pro jistý horymilovný časopis, dojde-li k ní, budete na vašich oblíbených stránkách (těchto) informováni.
vystavil Hanka Kl. v
20:58
Komentáře: 5:
Hanko, jak ti rozumím. I když nemyslím, že ta doba, kterou naznačuješ, někdy nastane. Já se přes 10ti leté působení na fakultě zpátky po mateřské už nevrátila - protože ta doba, kdy tě robátko bude potřebovat méně, se nějak ne a ne dostavit...
Ale Bluesky, to je dobrá zpráva! :-)(Já bych strašně nerada někdy v životě skončila na fakultě, mám nepříjemný pocit, že každý trochu zapálený student by byl informovanější než já.)
Tak jo.
I úředníci to pomalu vzdávají... Ti se ale nemají na co vymlouvat, jen na svou lenost.
Lenost, to je moc pěkná vlastnost, jíž nás moudrá Příroda obdařila, a věděla proč.
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka