Na druhém konci

Erýsek dnes lezl, prozatím pochopitelně na druhém konci lana. Taky Prahy, ty Holešovice máme trochu z ruky. Ale zase tam mají chyty ve tvaru zvířátek, takže zafungoval systém "stoupni na sloníka, chyť se prasátka" a Erýsek vystoupal vcelku samostatně až k očím veliké namalované opice, poškrabal ji po hlavě a pak teprve zahlásil: "Sundat!" Byl spuštěn a to ho rozesmálo víc než lezení samotné. Tak jsem se zase nadýmala mateřskou pýchou a litovala, že jsem nevzala nic pro obrazový záznam.
Tlusté bouldrovací matrace byly taky skvělé. Tři hodiny mateřského volna poté, co si ho vyzvedl velkej, byly taky skvělé. Jen toho utopence jsem si musela dát bez chleba, to by ještě chtělo vylepšit.