sobota 20. prosince 2008

O nudlích

Těstoviny. V dětství to ve mně evokovalo jediné - kolínka. "Neska sou kolínka..." ploužíme se znechuceně do školní jídelny. Kolínka a univerzální hnědá. Trochu vyšší level byly špagety, ale taky žádná sláva. Špagety a univerzální červená. Coby sečtělé dítě jsem se brzy setkala s faktem, že Italové to mají strašně rádi. Nechápala jsem Italy.

Pak přišla éra skutečných těstovin, tedy těch sušených. Objev značky Barilla a s ním ruku v ruce jdoucí náhlé pochopení pro Italy.

A dneska jsem si podle receptu z knížky o italské kuchyni udělala vlastní čerstvé těstoviny. A vzpomněla si, že to vlastně znám, protože u babičky se čas od času všude povalovaly obrovské plachty neskutečně tenkého těsta, z kterého krájela nudle do polévky. Tenkrát mi nedocházelo, že by ta dobrota mohla mít něco společného s (fujho) kolínkama. Takže zase nic nového pod sluncem.

Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domů