Přejete si?

Dočetla jsem se, že přání dobré chuti před jídlem je překonaná záležitost a ve společnosti se neužívá. Tento jasný signál k začátku hodování byl nahrazen čekáním na to, až se "hostitel jemně ukloní". Asi za to může můj venkovský původ, ale u mě by to určitě nefungovalo. Ke stolu totiž usedám hladová a pozornost věnuji výhradně tomu, co se mi dostalo na talíř, pchá, nějakej hostitel?

Nebo si zkuste představit, jak před Erýska pokládám ranní talíř ovesné kaše s rybízem a držím lžíci z jeho dosahu, dokud se jemně neukloním. :-D