Posun

Ruda se v bříšku posunul níž. V praxi to znamená, že jsem byla nucena změnit styl chůze. Normálně, když se jde, tak člověk pokládá jednu nohu před druhou ve vzdálenosti n a délka jeho trajektorie pak činí součet vzdáleností n (+- nějaká ta terénní nerovnost). Těhule na spadnutí pokládá jednu nohu téměř vedle druhé a vytáčením těla kolem středové osy dosahuje rozdílu v úhlu zhruba 40°. Tím získává vzdálenost rovnající se nějakému zlomku n. (Technicky zdatní si jmenovatele spočítejte, jistě je to snadné zadání, ale pozdní stádium těhotenství mi působí změny nejen v chůzi.)

Tímto stylem jsem se včera po čtvrthodině dokachnila na metro a vyčerpaně se zhroutila do sedadla, o které jsem ach tak čtenářsky založené spolucestující musela asertivně požádat. Rudo, suň se dál.