Valentýnská story

Usedám k počítači a chystám se sepsat průběh jednoho z mých nezadaných valentýnských večerů. Cífka jí na gauči jogurt a povídá si s Erýskem.

Já: "Jdu napsat na blog něco o Valentýnovi."
Cífka: "Jo, jo, napiš, že tě tvůj syn má rád. Erýsku, máš rád maminku?"
Erýsek: "Ne-e."

Takže k té historce.

Kluci hráli u Malého Glena a já si je šla poslechnout. Sama, proč taky nejít sama do jazzového pidiklubíku. U všech stolečků dvojice, ve skleničkách nastrkané růže, už během prvního setu se to všechno stulilo a mně došlo, kolikátého je. Přišla jsem si nemístně. Nedaleko seděl starý pán. Taky si asi přišel nemístně.

Pak jeden z nás toho druhého oslovil (můžete hádat, kdo asi koho) a strávili jsme báječný večer v příjemné společnosti.