středa 11. února 2009

O nesmazatelných škodách...

..které jsme s Vargošem oba spáchali na Erýskovi.

Před čtrnácti dny tu Vargoš byl s medem a strašně se zlobil na policajty. Erýsek chtěl strýčka rozveselit a nosil mu své oblíbené hračky: policejní auto, policejní anton, policejní motorku, policejní vrtulník, plastové policisty sedící i stojící.

Šílel, ubohý. Svou zlobu zkoncentroval v pohrdavé: "Stoupové! Jsou to stoupové, Erýsku! Až potkáš pána v téhle uniformě, řekni mu stoupo!"

Erýsek nic. Až před chvílí, o dva týdny později, zvedl nad hlavičku figurku policisty a pozdravil: "Ahoj, stoupo!" Zvedla jsem telefon, vytočila viníka a sladce mu oznámila: "Vargošku, já tě zabiju!"

Asi mě nemělo překvapit, že když jsem to po chvilce veselé konverzace položila, zářící Erýs zahlásil: "Vargošku, já tě zabiju! Maminko, já tě zabiju! Já tě zabiju, hehe!"

Komentáře: 2:

Anonymous Bluesky řekl...

Ach ty asociace. Díky Vargošovi jsem si právě vybavila, jak se naše T. ve školkovém věku - míjejíc na přechodu páně policistu - velmi hlasitě optala: "Mamííí, proč maj policajti na sobě znak kanálu??"

Jo, dítka jsou všímavá, neradno podceňovat. Znak na uniformě pražských strážců pořádku a znak na poklopech pražské kanalizace jest vskutku totožný. Pražští mi věří či si ověří, mimopražským to možná bude vrtat hlavou :-))

11. února 2009 23:36  
Blogger Hanka Kl. řekl...

:-D

12. února 2009 8:43  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka