O knížce a pánovi

Tak jsem dočetla Dýchat s ptáky od Cílka. Po dlouhé době knížka, kterou jsem nezhltla, nevytěžila nějaký ten bonmot a nezapomněla na ni. Jsou to eseje a u těch mám často pocit, že nevnímám (přes) dílo, ale rovnou autora. Cílek je ostatně fyzicky krásnej chlap a představa, že tohle nosí v hlavě, je ještě krásnější. A zaplaťpánbů se dostávám do věku, kdy mi tohle tvrzení nevynese konzultaci u psychoanalytika se zaměřením na Elektřin komplex.

Viditelná jemnost mě u chlapů obvykle děsí, bojím se totiž zjemnělosti. Cílek mi ale přijde takový kulatý, všeho do té správné míry. I když kdo ví, co je to vlastně za typa.