neděle 17. května 2009

Šňůra nebeské radosti

Prý bych se měla o Erýska víc starat. Ve svých dva a čtvrt se totiž občas počurá a nejí slušně. Utírá si nudli do rukávu. Zanedbanost sama. (Jen tak off topic, já jsem si tuhle ve svých devětadvaceti utírala nos do kapuce u trička, ale to bylo dojetím a vůbec - kdo z vás to dovede, takhle obratně, co?) A jestli prý na tom lezení nemám nějakého chlapa. Mám, hned tři, o těch napíšu hned, jak dopíšu tohle. A co že tím svým lezením vlastně sleduju.

Takže jednak je to určitě výchovné a zdravé pro můj dorost. Pískem na obecním hřišti dokáže naložit bagříček každej malej jouda, ale popelem z ohniště pod skalami, na to je odborník náš Erýsek. Zmrzllinu z Hypernovy taky dokáže zbaštit každej malej jouda, ale udělat si nanuky z odlomků vápence, na to je odborník zase náš Erýsek a spolu s ním Kuzmovic Kajda (oba své makety cucu na kládě včas vyplivli).

Navíc to nedělám pro děti. Dělám to čistě sobecky pro sebe. Baví mě to, fyzicky sílím a dostanu se mezi lidi. Někde jsem četla, že smyslem života je navlékat na šňůru nebeské radosti. Tak navlékám.

Komentáře: 2:

Anonymous Anonymní řekl...

máš recht a trochu "sobecké" radosti ti jen prospěje :-))) jsem se nasmála - ty lidi maj ale nápady... moje dvou a čtvrt letá princezna se nepočurává občas, alébrž neustále, od jisté doby se odmítá krmit, takže je krmena jako mimino (jinak by klidně zůstala o hladu) a o tom, že by si sopel utřela jinam než do rukávu si můžu nechat zdát (no dobře výchovný efekt je asi takový že poučena tím, že jí to zakazuju stojí uprostřed místnosti a řve - mám sopéél, mám sopéél, že by si podala kapesník leží 20cm od ní, to ji nenapadne ;-) ) Ale že by se to spravilo tím, že bych se jí víc věnovala? spíš naopak - při ucítění jakéhokoli nátlaku začne dělat ještě větší naschvály ;-)
Klaris z BC

17. května 2009 16:19  
Anonymous Anonymní řekl...

Klaris, díky, díky, díky!!! Nepřihlášená Fazole.

17. května 2009 19:55  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka