Sousedská

Já (dále J): "Ránko, už Martínek neblije?"
Sousedka J (dále SJ): "Ahoj, neblije. Ještě Erik kašle?"
J: "Jo, ještě jo."
SJ: "Co to bylo včera u tebe za chlapa?"
J (drbu se za uchem a vzpomínám, koho to tu mohlo zvídavé kukátko zase zahlédnout): "Hm? Jo, včera, velkej byl za Erýskem."
SJ (zklamaně): "Aha. Já si myslela, že..."
J: "Ne, fakt ne."

Tímto chci dokumentovat, že v našich sousedských vztazích došlo k výraznému posunu, dřív se v obdobné situaci sousedka nenápadně ptávala, jestli u mě byl zase brácha.