Čí chleba jíš, toho píseň zpívej

S ohledem na dorovnání poslední dobou nevyváženého stavu účtu jsem dočasně přestala navštěvovat Chrám Konzumu za účelem velkého nákupu potravin, chodím do jinonického krámku pro základní věci a vařím z nekonečných mražených zásob. (Už jsou skoro pryč, bohudík.)

V krámku neberou kartu, než vyrážím pro chlebamlíkotvarohmouku, sáhnu do hliněného hrnku od keramika Volfa, vylovím nějaké love a jdu. Je to kouzelný hrnek, už tři týdny v něm pořád něco je. Doplňují ho peníze, které si tam odkládám po hodinách s Omarem a Ahmedem.

Takže si dnes zpívám: Alláh akbar!