pondělí 30. listopadu 2009

Bratříčci

Malý Ruda je velkému Erýskovi oporou - když jsem mu onehdá strašlivě ukřivdila (ta mrcha matka trvala na tom, že bonbon až po obědě), vrhl se k němu, objal ho a žalostně mu vzlykal do rýhy mezi hlavou a zády, co má Ruda místo krku: "Rudásku, Rudásku!"

Odjíždějící k dědovi smlouval: "Ale Ruda pojede se mnou!"

A naopak opuštěné miminko vidělo na počítači Erýskovu fotku, přešťastně se zaculilo a vztáhlo ručku.

Mít dvě děti je fakt dobrý.

Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domů