My už ne aneb můj Hospodář mi rozumí
Jak nemůžu moc chodit, tak hodně ležím a čtu. Jenže mi záhy došlo všechno čtivo, tak čtu všechno znovu. Došlo dokonce i na knihy o přirozeném porodu, od jedné jsem takhle zvečera zvedla hlavu a povídám Hospodářovi bojovně, miláčku, kdybysme někdy jako nedej bože ještě měli mít nějaký dítě, tak rodim doma, jasný?
Mírumilovně odvětil, to je mi jasný, kde rodíš, ale my už nebudeme mít žádný dítě, to ohlídám.
Mírumilovně odvětil, to je mi jasný, kde rodíš, ale my už nebudeme mít žádný dítě, to ohlídám.
vystavil Hanka Kl. v
10:33
Komentáře: 8:
ha ha ha, takovejch už hlídalo. Nicméně, dobrá volba!
A jak dlouho taková kostrč srůstá?
Skoro ti tu ležící idylu závidím... Eliza
Elizo, neměj iluze. Normálně funguju, když už mám moc velké křeče do svalů, zalehnu, jak to odezní, začnu zase pobíhat. Jak dlouho srůstá, nevím, Ale napíšu ti, až sroste. :-)
Přijedu, knihy dovezu. S porodem taky rozumím a taky budu rodit doma, i když se k dalšímu potomkovi vlastně vůbec nechystám. :-D
Tahle "kdyby" jsou pěkně nebezpečná. Taky jsem se rozhodla, že další dítě v žádném případě, ale pořád řeším další porod :-).
No pěkně srůstání přeji! Na druhou stranu pád z koně mohl dopadnout i hůř (jezdila jsem asi 7 let v dětství a dneska mám pořádný respekt!)Eliza
Souhlasím s Tebou. Když srovnám narození Erči doma a narození Honzíka ve vinohradské kinderfabrice, volím rozhodně porod doma. Případně v zařízení kde by aspoň rámcově respektovali přání rodičů na cosi, co by se aspoň vzdáleně podobalo přirozenému porodu.
Ohlídá? Tak jo, ale to jsi asi slyšet nechtěla, což ;-).
Henri, chtěla. :-)
Pokud zrovna "hlídání" nezařídí nějaká kobyla, že... ;-)
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka