Ach ti myslivci

Přijeli Holanďani. Dobrovolně týden pracovali pro kokořínskou přírodu, takoví aktivní sedmdesátníci s dospělými dětmi a tak. Kdybych tady v šedesáti sedmi hudrala, jak mě to stáří zkrušilo a jaká je to nuda, připomeňte mi je, prosím. Jestli se toho tedy dožijete.

Kopeme takhle na sluníčku tůně pro obojživelníky, staříci statečně čelí infarktu a nahé děti v holinkách s maličkými rýčky se baví, jak umí. Po chvíli tři starší vzdávají bahno a lezou na přilehlý posed. Tam jsou naprosto potichu a klidní dobrou půlhodinu. Holanďani chválí, jací jsou hodní, šikovní a dobře vychovaní, jak krásně dokáží soužít s přírodou.

Slezli až na svačinu a po sušence z Káji vypadlo, že na posed asi chodívají nějací dospělí myslivci, protože tam našli časopis, kde dvě paní pusinkují pánovi jednoho pindíka a jak je to jako možné, že jeden pán má na tyhle věci dvě slečny. Zastávám teorii, že dětem se má všechno vysvětlit jednoduše a pravdivě. Trochu jsem se zapotila, ale snad mají jasno v tom, k jakému účelu slouží pornografické materiály a že tento typ inspirace není nutné přenášet do reálných vztahů.

Holanďany debata v češtině bůhvíproč zaujala, asi něco v těch nevinných dětských očích, a vyžádali si překlad. Pobavilo je to a ve vřavě nastálé diskuze na téma děti a pornografie se jeden čiperný stařík strašně nenápadně zvedl od termosky s kávou a vyšplhal na posed jak veverka. Časopis zřejmě ztopil, za což mu za výchovný tým Hospodář-a-jeho-snoubenka děkuji, jen ty děti pak nějak přestalo bavit to tiché soužití s přírodou a začaly úplně normálně zlobit.