Panebože proč?
K: "Hani, proč nepřišly holky?"
H: "Protože jely do Mělníka na vinobraní."
K: "Ale vždyť mi včera říkaly, že pojedou zítra?"
H: "No vždyť jo, když včera říkaly, že zítra, tak to znamená, že dneska, ne?" (Ukazuju na prstech, ukazuju v kalendáři...)
K: "Tak to je ale divný, proč teda nepřišly, nezůstaly dlouho ve škole?"
H: (polyká bezmocný vztek) "Kájo, to těžko, v pátek nebývá škola dlouhá."
K: "Ale my měli dnes pět hodin."
H: "Kájo, vyzvedávala jsem tě ve 12 a byli jste naobědvaní, koukni do rozvrhu, pět hodin byste nestihli."
K: "A stejně jsme měli pět hodin, stejně!" (vítězně odbíhá, konec scénky.)
A pak jsem se nad třetím plechem buchty (dvě na víkend, jedna na odpoledne) rozbrečela bezmocí. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, a jestli se něčeho nedostává Kájovi, pak mně shůry nedosypali dost trpělivosti a nadhledu. Sním o internátních zařízeních.
H: "Protože jely do Mělníka na vinobraní."
K: "Ale vždyť mi včera říkaly, že pojedou zítra?"
H: "No vždyť jo, když včera říkaly, že zítra, tak to znamená, že dneska, ne?" (Ukazuju na prstech, ukazuju v kalendáři...)
K: "Tak to je ale divný, proč teda nepřišly, nezůstaly dlouho ve škole?"
H: (polyká bezmocný vztek) "Kájo, to těžko, v pátek nebývá škola dlouhá."
K: "Ale my měli dnes pět hodin."
H: "Kájo, vyzvedávala jsem tě ve 12 a byli jste naobědvaní, koukni do rozvrhu, pět hodin byste nestihli."
K: "A stejně jsme měli pět hodin, stejně!" (vítězně odbíhá, konec scénky.)
A pak jsem se nad třetím plechem buchty (dvě na víkend, jedna na odpoledne) rozbrečela bezmocí. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, a jestli se něčeho nedostává Kájovi, pak mně shůry nedosypali dost trpělivosti a nadhledu. Sním o internátních zařízeních.
Komentáře: 4:
Někdy je ta "romantika" velké rodiny dosti tvrdá. A Kája třeba některé věci (a moudrosti) získá životní praxí...
Že by lekce trpělivosti? Jen tak ho ve svém životě nemáš, to je jasný, tak nebul :-) Já mám teď taky jednu pernou za sebou.
Raz.
já mám tohle s prostřední dcerkou - 4 a 3/4, ona je jinak chytrá, ale zabedněnost v některých věcech a to že i naprosté triviality (vem si tamhlety žluté tepláčky,leží na posteli - dítě se tváří jako že neví kde má postel, či co to ta postel je) musím opakovat nejméně třikrát, mě dost ubíjí..Tenhle víkend byl dost výživný...Teču už při tom, kdy jsem nucena něco zopakovat/vysvětlit podruhé a moje trpělivost je kdesi v kelu (ne že byhc někdy nějakou měla, že.. :D )
tož nezoufej, je to všude stejný :D
dnes mi to potvrdila kamarádka - taky má takový exemplář (taky druhorozený , uděláme studii,což? i když u vás to trochu "kazí" to dvojče :D )
KLaris
A je to prvorozené dvojče! :-D
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka