Smutný konec ekologův

U nás se hadicí nezalévá. ZÁSADNĚ!!! Čeká se na déšť a pak se bere dešťovka ze systémku do země zapuštěných sudů. Za čtvrt roku tu zapršelo jednou, tak nám zásoby záhy došly. Dneska jsem jako letos již potřetí natajňačku vytáhla hadici ze sklepa a rychle zalévala, aby mě nechytil Hospodář a já si tak ušetřila přednášku o drancování spodních vod a zasolování záhonků častým odparem tvrdé vody.

Hospodář se vrátil nečekaně brzy a chytil mě, jak pravíme my hispanisté, s rukama v těstě. Než jsem stačila nasadit úplně hloupoučký výraz (a vysvětlit tu strašnou frustraci, co na mě padla, když mě ve Vlíněvsi chytil a málem smetl ze silnice přívalový déšť a o pět kilometrů dál u nás v Křivenicích zase ani kapka), Hospodář rezignovaně pravil, že ať proboha nezalévám za sluníčka, když už musím, ale počkám si, až nebude takový vedro.

Bylo to velké plivnutí do tváře ekologii, ale taky příslib přežití letošní zeleniny. Za týden zkusím, jestli to ještě funguje.