Kompetentní osoba

V osm jsem postavila velký hrnec s vodou na plotnu. Jak psal Bobek ve vzpomínce na paření varnou konvicí: Inu jen debil by tutéž chybu udělal dvakrát. V půl deváté vřela, Hospodář mi ji vynesl ven. Za účasti všech pěti zvědavců jsem dekapitovala martinskou husičku, opařila, oškubala, vykuchala. Šlo to hravě, samá velká peříčka, tuny sádla. V půl desáté byla v troubě.

Mé romantičtější já si umylo ruce a nafotilo nové ptáčky na www.fler.cz/Fazole . Nato jsem si střihla jeden a půl melting shredu od Jill Michaels, abych neměla v době oběda ani tu nejmenší výčitku. Pak už se jen napařily houskové a uvařily bramborové knedlíky, zelíčko, vyválely nudle do silné husí polévky mým božským strojkem na těstoviny, co mi dal Hospodář k svátku, a v půl druhé jsem se kácela do křesla, bříško jak melounek, mastné a špinavé děti, bordel v kuchyni a dědečkovo pivo slastně pobublávající v krevním oběhu.

Cítila jsem se jako velmi kompetentní osoba a naprosto na svém místě.