Soumrak kohouta

Dostala jsem chřipku. Co už s ní, léčená trvá sedm dní, neléčená týden nebo déle. Třetí den jsem zatoužila po židovském penicilínu. Surovin běhá po dvoře dost, živé důsledky našeho líhnutí kuřat. To jsem na jaře koupila třicet násadových vajec, vylíhlo se jedenáct kuřátek a z nich vyrostlo devět kohoutů. Ve vejcích se zřejmě ještě nějakou dobu topit nebudeme.

Nebylo, kdo by kohoutky dostal do vývaru, tak jsem dva chytila, zabila a oškubala za vydatného povzbuzování Rudy a vegetariánského záchvatu Erika, který si je chtěl nechat za mazlíčky, jíst že je NIKDY nebude.

Tak jako brojleři to nejsou. Stehýnky jsme večer nasytili potomstvo, včetně Erika, který stehno okousal i s chrupavčičkou, miniprsíčka jsem naložila do opravdu malé misky na čínu. Když se do toho nasype hodně zeleniny, najíme se všichni, nebojím se. Ovšem ty kostry, z těch byl plný papiňák výtečné polévky s domácími nudlemi a plnými hrstmi petrželky.

A trocha reklamy na závěr, horečnaté stavy jsem kreativně přetavila v nové brože, k vidění na www.fler.cz/Fazole.