neděle 10. března 2013

Fyzička po zimě

Hospodář si koupil kousek země a hodlá do konce dubna vysadit 1500 listnatých stromů. Aby mu to sázení šlo pěkně od ruky, musí si dopředu nadělat díry do země. Pak jen vloží duba, zahrne, přišlápne a jupajdá na javora, lípu, jasana a jiné tvrdolužní tvory.

Když jsem potřebovala zarazit do země kůly, musela jsem mu vytvořit časoprostor. Nadělala jsem pro něj oplátkou taky pár výkopů, ovšem v celkovém počtu 600 za tento víkend byl můj příspěvek i tak spíš symbolický. Aspoň tam nebyl sám.

Vděčný manžel šel a zatloukl mi na poli osm dvoumetrových kůlů. Orientoval je na jih a já si je pěkně proplétám výmladky topolu, kterých je po zásahu zaměstnanců ČEZu s motorovkama pod elektrickým vedením spousta. Takový paraván, aby měly včelky stín, než tam narostou pořádné stromy.

Navozila jsem si z domova pár koleček hnoje (to třetí už bylo přes čáru, stavěla jsem co sto metrů a smála se, že takové konve jsem měla na předloktí naposledy v době sladkého horolezeckého mládí) a pustila se do chřestovny.

Když jsem tlačila prázdné kolečko domů, cítila jsem, že po zimě znovu povstaly a jsou tu. Svaly. po celém těle. Té radosti, že je mám.


Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domů