Sousedská

Přišel soused na pokec, v neprůsvitné tašce obr lahev hruškovice. Poseděli jsme v altánku a já si po chvíli přišla jak sedmnáctka na vodě. Sluníčko zapadlo, já se zabalila do kostkované košile, co po mě hodil z chodby Hospodář, a poslouchala jsem fakt špičkové opilecké historky z dob, kdy byli soused a druhý soused truhlář ještě mladí a neklidní.

Vytloukali takhle ve dvou křivenickou hospodu od dvaadvaceti vojáčků, někdo vyndal nůž a soused usoudil, že by to chtělo pro rovnováhu něco ostrého i na jejich straně. Vzal poctivý starý tlustý půllitr a praštil jím do stolu. Půllitr držel, stolu praskla deska. Repete o druhý stůl, výsledek stejný. Zoufalý hostinský zamčený v kuchyni volá z okýnka: "Vyser se na to, dyť mi to tu celý rozmlátíš!" a soused truhlář na to: "Jen mu dej, já to pak vopravim..."

Vyhráli, jak jinak, a já se směju ještě teď.