Tak nějak jsem měla pocit, že se do mě všichni pustili. Že kozy cestou na pastvu bobkují na chodník a já zametám, až když jdu zpátky. Že jsem pořád samá aktivita do světa a proč radši nesedím doma na zadku a nežehlím. Že vychovávám tak a ne onak. Holt lidí je více druhů a všechny ty druhy se snaží, jak nejlíp umí. Děkuju za podporu těm z mého druhu a za toleranci těm z jiných. Jistě se tu na zeměkouli nakonec nějak sneseme.