Liga pro podporu šestinedělí

Pokud ještě není, tak ji založím. První týden po porodu zasaturoval hotovkami dědeček. Muž taky vařil. Druhý týden jsem udělala tu chybu, že jsem se zvedla, odvezla mladšáky do škol(k)y, vyprala a uvařila. A tím to šestinedělí tak nějak skončilo. Apeluji na vás, přátelé. Když potkáte ve svém bezprostředním okolí šestinedělku, nabídněte jí hrnec polévky, kotel guláše, buchtu. S odvozem do domu, množství násobeno koeficientem ostatních strávníků sdílejících s ní společnou domácnost. Jak ji poznáte? Inu, taková normální sousedka, trošku kulatější bříško, než jak jste ji znali předtím (bohdá dočasně, nebo mě picne, nehodlám investovat do dalších džínů). když se jí zeptáte, jak to zvládá, většinou s malinko povadlým úsměvem odpovídá, že docela dobře. Zajímavé, čím víc času ubíhá ode dne D (7, 14, 21...), tím je ten úsměv povadlejší, protože té milé paní začíná být jasné, že už se té polívky do kouta asi nedočká. Mně už to začíná být jasné taky, ale budu bojovat za budoucnost krásnější!