středa 22. října 2014

Zázrak

Vždycky jsem měla docela ráda ohlasy na mikrouše. Jak je to fajn, a nadějné, a ti krásní mladí lidé dělají krásné věci. Jako jo, dělaj. Ale soudě podle těchhle ohlasů, psala jsem to moc vanilkové. Dá se psát blog jinak? Znáte nějaký blog ve stylu cesta-z-města a/nebo jak-ona-po-peripetiích-potkala-jeho, kde by autorka popisovala obě stránky mince toho skvělého žití? Sypte mi odkazy do komentářů, protože bych se to měla naučit.

Jestli jsem si u chlapců myslela, že stát se dobrou macechou je těžké, ale nikoli nemožné, slečna mě z toho vyléčila. Denně se modlím za zázrak. Prostě ať ráno vstanu a ona tu není. Zázrak. Sladký jak cukrkandl, lákavější než zakázané milenecké obejmutí, úplně zázračný zázrak.

Komentáře: 4:

Anonymous Anonymní řekl...

Copak maceška s nevlastní dcerkou - stejně pro kočku je i situace, kdy se nemůžou srovnat vlastní máma s vlastní dcerou - pozorovatel/účastník pak marně přemítá, jetli je to proto, že se vzájemně tak strašně odlišují nebo podobají... Mám to doma. Trošku pomáhají dvě hesla ze Čtyř dohod: 1) Nevytvářej si žádné domněnky. 2) Nikdy si neber nic osobně. Pikulík

22. října 2014 v 18:27  
Anonymous Anonymní řekl...

Vždycky jsem četla ráda mikrouše. I proto, že dokazují, že to prostě jde zvládat. A hlavně, jsou dobře psaní. Držím palce, ať to prostě jde zvládat i dál.

22. října 2014 v 21:15  
Anonymous Anonymní řekl...

Hanko, jestli jeste plati akce "dovez jidlo", tak v sobotu dopo jedem kolem, muzu ti tam cestou neco vysadit. Beres bramboraky? Madla

22. října 2014 v 22:36  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Madlo, brnkni, domluvíme se operativně, já ještě nevím, jestli jedem na výlet v so nebo v ne. :-) Děkuju!!!

23. října 2014 v 19:32  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka