Pokračuji v boji :-)

V Počaplech je taky šestinedělka, a protože je služebně mladší a tedy potřebnější, rozhodla jsem se s ní rozdělit o svačinu. Zabalila jsem jí voňavý perník, čokoládu a mrkvový salát (sama jsem měla totéž, jen bez té čokolády). A představte si, ona na mě hleděla jak z jara, proč jí jako nesu jídlo? No tak na ni taky koukám jako z jara - vždyť jsi v šestinedělí, ty vole! A co jako, na to ona? A já, že je přeci dobrým zvykem vozit polívku, ty bys měla ležet a ne vařit a péct, no a protože na uvaření polívky jsem dneska neměla, tak aspoň tohle. No představte si to, spanilomyslné čtenářky, ona ten zvyk neznala! Když už ani šestinedělky neznají svá práva, jak o nich má tušit jejich okolí? Jojo, je tu velký prostor pro práci na tématu, to mě těší. Což mi připomnělo Hospodáře. Když jsem se ho zamlada ptala, proč právě Křivenice, když je to tu docela hnusný, odvětil, že to je právě fajn, každý vysazený strom je tu pěkně vidět. (Offtopic: Kdyby mi někdo byl schopný vysvětlit, proč tenhle blog přestal brát na vědomí odstavce, budu vděčná.)