Rudu někdo chce.

Erik se vždycky domluví s nějakým kámošem, pak si zavoláme my maminky a kluci se navštěvují. Pěkně si tak obohacují slovník, rejstřík koníčků, oblíbená jídla. Třeba tak, jako je Erik zvyklý jídat u Honků, já prostě nikdy neuvařím. Nemám z toho mindrák, jsem velká holka.

A Ruda pak doma huhlá, že chce taky za nějakým kámošem. Tak se ptám, jestli nějakého má. Prej ne. Hm, tak to máš blbý, končívám hovor.

Jenže dneska na areále řekl Kristiánek, že chce, aby si za ním Rudík přijel hrát s autíčky. Rudík souhlasil. Tak jsme to s maminkou domluvily.

Božínku, bože, tetelím se radostí za synka. Tak on to zas až takovej asociální matla nebude!