Šlapeme zelí

Nejen na plese ZŠMŠ Horní Počaply. Už to nevypadalo, že by k tomu letos došlo, mám strašlivou lenoru/nic s miminem nestíhám, ale nakonec v rámci randete (my totiž máme s Hospodářem jednou týdně rande) jsem pokrájela, osolila a šlapala.

Během procesu vyvstaly dvě stěžejní otázky. Kolik soli. Inu, přiměřeně, někde jsem četla deko na kilo, ale váha neváží moc přesně a aj tak mi to přišlo moc, tak jsem dala míň. Haničko Lejsková, teď už Bicanová, zdravím tě, dala jsem i kmín a nebyl římský. :-)

Druhá otázka dala zabrat víc. Jakýma nohama šlapat? Umytýma nebo neumytýma? Vyhrála víc laktobacilfriendly verze podpořená příšerným machistickým a tady nepublikovatelným rčením našeho děda. Kdo ho zná, ten se teď smíchy za břicho popadá, kdo nezná, může mě příležitostně pozvat aspoň na tři panáky, aby opadl stud, a pak to ze mě vytáhnout.