Vášnivé hvězdné zářijové noci

Jsem tuhle probírala s Evou přání. Kolik toho, co si přejeme, je skutečně naše, a co z toho jsou ve skutečnosti touhy rodičů, partnerů, dětí. Docela dlouho ve mně debata doznívala.

Včera před spaním jsem si vzala poslední Caro ven. Horká červencová noc, takhle při září, a mně se tak nechtělo jít spát do postele, přetlačovat se o centimetry ufuněného prostoru mezi Hospodářem a Vaškem. Přála jsem si čerstvý vzduch, hvězdičky a svatý klid.

Skončilo to nocí plnou vášnivých doteků. Roniáš byl tak nadšený, že panička s ním spí ve spacáku venku, že mě první dvě hodiny co pět minut oňufával a pošťuchoval tlapou. Hospodáře zase otlapkával Vašík. Já k tomu ovšem měla ty hvězdičky.