sobota 8. července 2017

Zase za rok, moji.

Dnes ráno mi přišel dopis. Sice nebyl papírový, prolezlo to přes Messenger, když jsem zapla wifinu, ale jinak to byl opravdový dopis. Psali mi dva muži, s kterými jsem prožila pět šest zpěvných opojných hodin nad lahvemi vína, které žádný z nás neplatil.

A měli úplně pravdu, a velice mě to těší, že cítí stejně jako já, že pro takové hodiny žijeme a sčítají a násobí se v nich všechny drobné radosti, které každý den a znovu a znovu, a pak vybuchnou v extatickém rozměru, až je potřeba o tom napsat dopis a opáčit odpovědí. Abychom věděli, že to bylo a díky Bohu za to.


Komentáře: 2:

Anonymous Anonymní řekl...

Dosvědčuju. Nikoliv přítomností na akci samotné, ale můžu posoudit radostnou vřelost dopisu. 3x ach a 3x hurá pro všechny, kdo si dovedou udělat život krásný tady a teď.
Samb.

8. července 2017 v 11:25  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Love you, Sambesi, protoze ty jsi kus krasy meho ziti.

8. července 2017 v 14:18  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka