čtvrtek 17. února 2011

Agrese

Na kurzu pro ženy jsem se dozvěděla, že potlačováním agrese si velmi škodím. Nasnadě jsou pak častá drobná zranění (o otlučeninách a říznutích ani nemluvím, ale jsem třeba expert na spáleninky žehličkou, ač žehlím 5x ročně, obvykle se 6x spálím) a přibírání na váze. Agrese do těla nepatří, musí ven!

To mě takhle naštval otec mého dítěte takovou frivolní smskou. Vyběhla jsem tedy po schodech nahoru, že ze sebe agresi vybuším pěstmi do futonu pro návštěvy. Pořvávala jsem cosi o drobnějších (ne, to tady fakt nemůžu zveřejňovat) a práskla za sebou dveřmi.

Vybušila jsem se a udělalo se mi strašně dobře. Rozhodla jsem se vstát a s nadhledem a věcně mu odepsat. Smůla, urazila jsem jakýsi jazýček v zámku. Zavolala jsem pomooooc. Nic, Hospodář se staral o čtyři děti v přízemí. Po chvilce vyšla Vendulka do chodby. Vendulko, pomoooooc!

Tatínku, jdi zachránit Hanku! Vendulko, ty si koukej složit ty šatičky a Hanku nech, šla si nahoru odpočinout. Ale ona volala o pomoc! Vendulo, ty šaty!!!

Tak jsem si z knihovny vytáhla knížku a než mě vysvobodili, pěkně si odpočinula. Ten zámek si prý zaplatím sama nebo můžu zkusit požádat otce dítěte.

Komentáře: 4:

Blogger Abia řekl...

Kdysi jsem se trápila celé týdny, pamatovala si všechny křivdy. Časem jsem se naučila třískat dveřmi, mlátit do něčeho a řvát. To je úleva! Druhý den se vždycky zamyslím, kvůli čemu jsem se to včera zlobila a nemůžu si vzpomenout! Jen v té nejvypjatější naštvanosti jsem málem přerazila kovovou tyč asi o dveře a následně vrazila facku mužovi. Když se vzpamatoval, konečně pochopil, že to fakt myslím vážně. Tak bacha na to. :D

18. února 2011 16:13  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Tak to šlo ale o něco velkýho, když jsi lámala ocel, ne? :-)

23. února 2011 8:45  
Blogger Abia řekl...

Ono to tak došlo za všechny ty roky a bylo to na rozvod, pak se vše vyřešilo. :D

23. února 2011 9:05  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Paráda.

23. února 2011 10:00  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka