První včelí příspěvek

Na jaře jdu do včel. Zatím se vzdělávám a šetřím na úly. Jen s krajním sebezapřením nakupuji dětem nové zimní botičky a skoro vidím, jak se jim za ty peníze na každé nožce kinklá nástavek a půl. (Někdo by jim měl vysvětlit, že slušným dětem neroste skokově chodidlo uprostřed zimní sezony, na kterou už jedny boty dostaly.)

Ty včely u nás budou mít PODMÍNKY. I díky intervenci mnohých z vás jsme jim vloni na podzim vysadili kus kvetoucího živého plotu. Pak dostaly do vínku ovocný sádek. Přibyde vinice, vrbovna, levandule. S rozmyslem a správným načasováním jim vyseju svazenku, hořčici a slunečnice.

A pak přijde podzim a moje včely ani tehdy nebudou mít hlad. Dočetla jsem se totiž, že mají rády jiřiny. Taková od pohledu nejedlá kytka a ono to je schopné něco živit. (Já jsem ty jiřiny stejně už dlouho chtěla, protože jsou krásné, a tohle je taková pěkná bohulibá záležitost.)

Je to brnkačka. Udělám vedle brambor ještě jednu rýhu traktůrkem a do ní naházím hlízy. Zahrnu a je hotovo. Odkvetou, posekám, vyorám, uskladním a tak pořád dokola.

Jo, ty hlízy nemám. Pěkně vás proto prosím, až teď přestanou ty mrazy, zabalte nějaké přebytky vysokých jiřin (k nízkým mám negativní citovou vazbu, včelky, sorry...) a pošlete je na adresu Ekozahrada Pod věží, Hana Beranová, Křivenice 58, Horní Počaply, 277 03. Děkuji!