neděle 27. ledna 2013

Samá zvířata

Růžovka strašně mečela včera a strašně mečela i dnes. Jako před pár týdny ostatně. Dneska se to ale už nedalo popřít, slečna se nám prská. Jako chovatel-začátečník jsem obvolala několik kolegů chovatelů-pokročilců a zjistila, že bych jí to potěšení v podstatě dopřát mohla, pokud dosáhla váhy 35kg.

Tak se teda oblékám a beru osobní váhu pod paží do výběhu. Stoupám na ní a odečítám šokující hodnotu, to byste nevěřili, co ty holinky váží. Chytám Růženku a jdeme na to spolu. Padáme. Chytám ji znovu a odečítám uspokojivou hodnotu, zhruba o 35kg těžší. Rohatičku neunesu, z toho soudím, že má o něco víc.

Teď už jen detail, sehnat kozla. Sousedé neporadili, internet nabízí plemeníky ve vzdálenostech, na které se mi s holkama v kufru fakt nechce vydávat. Po půl dopoledni online (které jsem původně chtěla strávit koupelí, holením holení a lakováním nehtů na nohou) jsem odvolala Hospodáře z jeho nového pole a vyrazili jsme do Tuhaně za Ferdou. Nadšená Růženka se hrnula do ohrady, kde k mému zděšení stál kozel asi tak sedmkrát větší než ona. Pan chovatel prohlásil, že je ještě moc mladá a že by ji připouštěl až za rok, ale z ohrady už mi ji nevyndal a Ferda nevypadal, že by mu nějaká vyklepaná blondýna mohla zabránit v akci. Inu, proběhlo, a já si teď drbu hlavu, jestli jsem to neuspěchala a jestli ta kozička opravdu ještě nepotřebovala růst a sílit, jestli ji březost nepodtrhne a nebude z ní rachitický dojící chcípáček. Růžovka nevypadá, že by ji něco trápilo, naopak. Pěkně se rozvoněla a celé auto s ní.

Pak tady máme kauzu vrabec. Už dlouho bojujeme s kotlem. Ráno nám vodu na koupání ohřeje, večer ne. Když přijde opravář a sáhne na kotel, ohřeje nám ji i večer. Když odejde, kotel zase usne. Už tu byl třikrát, vždycky něco vyměnil, profouknul, děti teatrálně zajásaly "horká voda, horká voda" a další večer nic. Včera bráška prohlásil, že určitě netáhne turbo (to je ten komín od kotle zdí k sousedovic zahradě), protože tam bude mrtvý potkan. To by ovšem nevysvětlovalo, že ráno to topí. Hospodář tam vlezl a už je jasno. Přes den to jede, protože vrabec tam spí (a kadí) jen večer. Vyhostil ho a opatřil otvor mřížkou.

Ještě nám zpod Koniášovy boudy (kde Koniáš nespí, protože spí v chodbě pod schodama, a kde jen občas v létě odpočívá Ruda) vylézá živý potkan, rozhlídne se, vleze do misky, ukradne granuli a zahučí do díry. Jinak je všechno v pořádku, slepice mírně nesou a dneska jsem vážně ráda, že už žádné zvíře až do rána neuvidím.


Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domů