O politované pani
"Nejhorší role, do které se dá v životě spadnout, je role chudinky," říká moje alternativní cvokařka (jinak kaučka osobnostního rozvoje) Eva K. No a tuhle roli já ráda. Ono se z ní dá hodně vytěžit. Lidi politují, pochválí, pomůžou a já se můžu vesele hroutit pod těžkým břemenem. Prý se takové role těžko zbavuje. No, už jsem pár profi chudinek potkala, máte doma taky takovou?
Když jsem se odstěhovala k Hospodářovi, to byly žně. Měla jsem spoustu ošklivých historek, jak mě trápí děti, jak jejich máma, tchyně, ba často i samotný Hospodář! Říkala jsem si, já tu chudinku nehraju, já chudinka URČITĚ JSEM!
Když často posloucháte takové ty řečí o nošení tíhy zodpovědnosti za svá vlastní rozhodnutí, o vnitřní a niterné svobodě okolnostmi vězněných lidí, tak to sice zní jako utopická joudovina, ale něco to zanechá. Každopádně, mně se ty řeči určitě netýkaly, oder?
Holt boje s vlastní nevůlí a genetikou a osudem a tak jsou někdy na dlouhé lokte, ale občas zableskne světlo na konci tunelu. To mi tuhle paní Trnková přes plot povídá: "Pani Beranová, já vás lituju!"
Pani Beranové chvíli nedošlo, proč že jako, zrovna zvesela kráčela s kolečkem pro dřevo a nakrmit, aby se trochu vyvětrala z kuchyně. Pak se teda chvíli zamyslela, vzpomněla si, že to vlastně nemá lehké, těch dětí, zvířat a za manžela ekologa, pani, svěsila ramena a nechala se politovat. Ale ta prodleva, všimněte si té prodlevy, než mi to došlo! Zlepšuje se to, kolikrát si ve všem tom frmolu, co tu radostně bublá, ani nevšimnu, jak strašlivě jsem semletá osudem.
Pak se mi ještě nějak nechtělo vařit večeři. To u nás totiž neexistuje, studená večeře. Naznačila jsem, že by mohla nebýt. Ohlas byl děsivý. Tak jsem sevřela mezi lopatky pomyslný oříšek, nasadila překrásný úsměv a namazala chleby se sýrem.
A nakonec to byl hezký večer, i na zmrzlinu si Hospodář vzpomněl a posypal ji našimi kompotovanými broskvemi, kterých už máme jen pár lahví, protože jsem tehdy v létě asi výjimečně nebyla chudinka a nepotřebovala se hroutit nad zásobami na tři zimy.
Když jsem se odstěhovala k Hospodářovi, to byly žně. Měla jsem spoustu ošklivých historek, jak mě trápí děti, jak jejich máma, tchyně, ba často i samotný Hospodář! Říkala jsem si, já tu chudinku nehraju, já chudinka URČITĚ JSEM!
Když často posloucháte takové ty řečí o nošení tíhy zodpovědnosti za svá vlastní rozhodnutí, o vnitřní a niterné svobodě okolnostmi vězněných lidí, tak to sice zní jako utopická joudovina, ale něco to zanechá. Každopádně, mně se ty řeči určitě netýkaly, oder?
Holt boje s vlastní nevůlí a genetikou a osudem a tak jsou někdy na dlouhé lokte, ale občas zableskne světlo na konci tunelu. To mi tuhle paní Trnková přes plot povídá: "Pani Beranová, já vás lituju!"
Pani Beranové chvíli nedošlo, proč že jako, zrovna zvesela kráčela s kolečkem pro dřevo a nakrmit, aby se trochu vyvětrala z kuchyně. Pak se teda chvíli zamyslela, vzpomněla si, že to vlastně nemá lehké, těch dětí, zvířat a za manžela ekologa, pani, svěsila ramena a nechala se politovat. Ale ta prodleva, všimněte si té prodlevy, než mi to došlo! Zlepšuje se to, kolikrát si ve všem tom frmolu, co tu radostně bublá, ani nevšimnu, jak strašlivě jsem semletá osudem.
Pak se mi ještě nějak nechtělo vařit večeři. To u nás totiž neexistuje, studená večeře. Naznačila jsem, že by mohla nebýt. Ohlas byl děsivý. Tak jsem sevřela mezi lopatky pomyslný oříšek, nasadila překrásný úsměv a namazala chleby se sýrem.
A nakonec to byl hezký večer, i na zmrzlinu si Hospodář vzpomněl a posypal ji našimi kompotovanými broskvemi, kterých už máme jen pár lahví, protože jsem tehdy v létě asi výjimečně nebyla chudinka a nepotřebovala se hroutit nad zásobami na tři zimy.
Komentáře: 4:
Teda osobně se neznáme,ale já si ,,chudinku" představuju jinak.
Kolem pár ,,profesionálních chudinek" znám a jejich okolí jim to prostě baští.Ono záleží hodně na pohledu a jestli je pro někoho někdo chudinka nemusí odrážet samotnou realitu ani momentální pocity označené ,,chudinky".
PS:kdyby paní alespoň přidala panáka nebo nějaku sazenici k tomu politování......zdraví hataika
Hataiko, to se jí zase musí nechat, že je velký zdroj semen a sazenic a i na panáka několikrát došlo. Máme stejný typ manželů, byť je dělí nějakých 40 let, tak to občas nad Becherovkou probereme.
ty a chudinka, no nechtěj mě rozesmát..ale ano , zasnila jsem se jak je hezké si na ni občas zahrát..a zasmutnila, jak mi to doma nikdo nežere :D
Klaris
Taky mám doma takovou jednu chudinku, ale nemáme ten plot a chybí sousedi a tak to pořád musim říkat já. A někdy se večer až leknu, že jsem na to zapomněl! :)
Okomentovat
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka