Druhý den s kosou

Mám po těle opravdu prapodivné svalové skupiny, na jejichž existenci jsem od loňské sezóny zřejmě zapomněla.

Dopoledne jsem si vzala Erika a Rudu k Labi, školka je v přírodě, tak aby tam taky byli, a závodila s časem, aby traktůrek s rozšmelcovávací sekačkou patřící Povodí Labe zítra sežvejkal co nejmíň té nádherné vysoké trávy. Odpoledne se ke mně přidal Hospodář, přišel dřív z práce, začal řadu, já se připojila pár kroků za ním do druhé a už jsme svištěli ve stejném rytmu. Na druhé straně cyklostezky drobnými elegantními pohyby kosil děda Trnka a babička hrabala.

Ve chvílích odpočinku nám děti kradly kosy, přidala se i cikáňata, uzavřeli jsme příměří s Pepou za zapůjčení srpu, idylka. Erýsek má objednanou novou padesátku, kosiště udělá truhlář Kája, kluk je totiž talent a zaslouží si ji. Stejně už má encyklopedií dost, tak ať se taky jednou rozvíjí i prakticky.