úterý 4. října 2016

Vidím

Měla jsem brýle, tak od rok starší než Vašík. A bylo to s nimi trochu jako s tou žábou, jak jí pomalu ohřívají vodu. Tu škrábanec, tam škrábanec, ale vlastně jsem pořád viděla docela slušně.

Naštěstí mě jednou marnivost vytáhla do oční optiky zkusit si fialové obroučky, jak by to jako vypadalo... A pak už jsem nutně potřebovala dárek k narozeninám, chápete, děsně nutně. Hospodář zafungoval, šlo to ráz na ráz, a včera mi je z Mělníka přivezl domů.

Nechtěla jsem si je nasazovat s neumytými vlasy, tak jsem počkala do rána. Šok. Panebože, co já všechno nevidím. Listy na stromech, stonky kukuřice na posekaném poli. Mraky mají takové srandovní kudrlinky.

 V kuchyni je potřeba vymalovat.


Komentáře: 6:

Blogger Zuzana Dvořáková řekl...

Někdy je lepší nevidět(kuchyň),ale jinak to znám moc dobře.Já si došla pro nové brýle až když jsem neviděla na titulky v tv u oblíbených artových filmů.Ať dlouho ve zdraví vydrží.

4. října 2016 19:31  
Blogger Helena Mandová řekl...

Jedna věc je u "brejlounů" k nezaplacení, jak tak člověk vidí ty kontury rozmazaně a měkce, ten svět je hezčí. A když není, tak si ty poškrábané a pokřivené brejle jeden sundá, a pak je svět opravdu krásný (i brejlounův obraz v zrcadle)...:-). HM

5. října 2016 9:51  
Anonymous Anonymní řekl...

Ahoj Hanko,
připomněla jsi mi, jak Davídek dostal ve třech letech své první brýle. Seděli jsme před domem v Jinonicích a on poprvé v životě viděl oblohu, mraky, stromy. Byl v naprostém úžasu.
Zdravím
B.

5. října 2016 12:43  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Báro, ty draku, ty ještě žiješ? Stavte se někdy!

5. října 2016 14:33  
Anonymous Anonymní řekl...

Ano, prosím žiju. To beru jako pozvání :-).Bára

8. října 2016 17:29  
Blogger Hanka Kl. řekl...

Ber!

13. října 2016 11:39  

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka